- 17:00 muž usíná u televize a já vytahuju šicí stroj. Ještě, že mě napadlo vyzkoušet, co všechno ten zázrak za 2000 Kč umí na zkušebním kousku látky. Zjišťuji totiž to, že neumí základní věc - šít.
- 17:30 lítají první sprostá slova, která muž prospal. Stále nedocházím na kloub tomu, proč vrchní nit šije dobře, ale na rubu je koule nití a po pár stezích se nit trhá a stroj odmítá šít.
- 18:00 situace stále stejná. Horní nit navléknutá asi 500x, spodní zhruba taktéž, napětí spodní nitě přeštelované xkrát, napětí horní nitě také, stroj nereaguje.
- 18:30 mi rupnou nervy, beru šroubováčky a tu mašinu si prostě podám. Schválně, jestli nechce někde namazat (i když přihrádka s příslušenstvím je namazaná na 10 let dopředu, protože do ní vytekl veškerý olej z olejničky, kterou k téhle úžasné mašině dodal výrobce).
- 19:00 nejradši bych se namazala já! Škoda, že jsem absitnent. Všechno smontované, promazané, vyčištěné - zádrhel pořád stejný.
- 19:30 muž vstává, mě už vstávají vlasy hrůzou na hlavě, mlátím s věcma a muž přichází s větou: "Já myslel, že šiješ." Slovy nevypovíš a písní nevyzpíváš mé momentální emoční rozpoložení...Musím si dát pauzu, nebo ten žgarb poletí oknem.
- 21:00 se bohužel vracím k tomu pekelnému stroji. Do 11. hodiny večerní mám o zábavu a adrenalin postaráno, ale s nulovým výsledkem. Moje nastříhaná halenka leží pořád rozkouskovaná na stole. Musela jsem tu mrchu (rozuměj stroj) uklidit zpátky do skříně, odkud přišla.
A vzhledem k tomu, že muž si jel s kamarádem vyrazit z kopýtka a já si nemám komu vylét srdce nad touto nespravedlností, založila jsem tento blog....Napadlo mě, že bych sem mohla dávat příspěvky ohledně ručních prací a vychytávek do domácností... třeba si sem ve světě internetu někdo najde cestu, přečte si můj žalozpěv a koukne se i dál. Takže pro dnešek jen žalozpěv a víc ani ťuk... jdu do dalšího kola - schválně: já nebo pekelný stroj?